Opakovaně se mi stává, že nad něčím dumám dlooouho, třeba několik měsíců nebo dokonce let a pak, když se pustím do akce, mám hotovo za pár minut všechno, co jsem plánovala.
Takže dnes jsem po třech letech podnikla akci na tři minuty.
Mám ráda klíčené zrní. Takhle, když jaro klepe na dveře, začínám klíčit a užívat si delikatesní výhonky plné nového života. Mungo, čočku, vojtěšku,v naklíčené podobě mi chutná cokoli. A našim holkám kupodivu taky. Takže o důvod víc.
Většinou jsem klíčila na sítku položeném na misce. Je to praktické pro manipulaci, stačí propláchnout, nechat okapat a uložit zase na misku. Ovšem často jsem si zablokovala na několik dní několik sítek a misek, které v kuchyni potřebuji na jiné činnosti.
Loni jsem vyzkoušela zavařovací sklenici se zagumičkovanou gázou místo víčka. Na manipulaci trochu pracnější, obzvláště když klíčky začínají prorůstat tkaninou.
Plastové speciální nakličovadlo za několik set korun jsem zavrhla rovnou už dávno.
V hlavě mi leželo nějaké pěkné keramické provedení. Sedla jsem tedy k počítači, že už si konečně nějaké objednám, pár stovek za něj klidně dám, protože mi bude sloužit spoustu roků.
A na googlu mě do očí práskla fotka zavařovačka s dírovaným víčkem. Domácí verze byla za pár minut připravena k letošní první várce munga.
Tak hurá do spíže nebo kam si odkládáte zavařovačky:
1x zavařovačka + kovové víčko
kladívko
šídlo nebo hřebík
Toť vše. Na dřevěné podložce (já mám na třískání takový kus prkénka, natloukám na něm druky a díruju kůže) jsem kladívkem a šídlem nabouchala do víčka spoustu dírek. Z druhé strany jsou otvory trochu ostré, takže jsem je, opět kladívkem, sklepla do hladka, celý projekt jsem opláchla a zabydlela hrstkou luštěnin.
A jak jsem tak s údivem stála nad tím, že je to TAK snadné a rychlé, vyklepla jsem si ještě jedno víčko s trochu menšími otvory (protože některá semínka jako třeba řeřicha jsou fakt droboučká).
Samotné klíčení je pak proces snadný, živý, skoro jako chovat domácí zvíře.
- zrní na noc namočím – voda a tma na cca 12 hodin (mnnoha semínkům stačí méně)
- ráno sliju vodu, propláchnu, zašroubuju a otočím sklenici dnem vzhůru, ať zbylá voda vyteče
- večer opakuju, ráno opakuju… a kochám se tím, jak klíčky vyraší a rostou. Ochutnávám a libuju si. Každému zrní to trvá trochu jinou dobu, než je přiraveno ke snězení, jakmile ta chvíle nastane, propláchnu, dám do misky, do lednice, aby se proces zastavil. A odtamtud odebírám k snídani, obědu i večeři.
Z Pinterestu vkládám užitečnou tabulku se shrnutím délky namáčení a klíčení u jednotlivých druhů.
Klíčení zdar! Dobrou chuť!
Jestli vás baví, o čem píšu, můžete mou domácí továrnu šmírovat na facebooku, anebo rovnou vstoupit do facebookové skupiny, kde pořádáme takový recyklační mejdan a dáváme starým věcem nový život 😉
To je ale dobrý nápad! Taky pořád špekuluju, v čem klíčit.. Moc díky za tip 😉
Já to mám i v malém sítku
To je krásný nápad, rychlé řešení za pár korun! Jen mě napadá, jestli to víčko nezreziví.
Ano, to víčko během používání zreziví (různým víčkům to trvá různě dlouho). Přesto jsem to vyhodnotila jako jako jednu z použitelných možností, bez nákladů na speciální vybavení, rychle dostupnou. Klíčím i na sítku, zkuste, co vám bude vyhovovat.
Máte ty skleničky na slunci nebo spíš ve stínu? Děkuji
Sklenice mám na lince, ve stínu. Myslím, že ke klíčení není slunce potřeba.
Jak jste prosim vyřešila stojánek na odkapávání ?
Stačí myslet jako naše babičky „zadara“ . Při ceně víc jak 500,-Kč za klíčící sadu se klíčky nejen prodraží a další rok ji ve sklepě nemohu najít:)
Přesně tak. A přitom zavařovačka nebo sítko jsou v každé domácnosti :).
Dobrý večer. Semínka na naklíčení musí být speciální k naklíčení a nebo lze použít i domácí? Děkuji za odpověď.Prťka
Klíčím hlavně luštěniny – čočku, mungo, cizrnu. Ze semínek můžete klíčit slunečnici, řeřichu, rukolu apod. Určitě není nutné kupovat nějaké speciální semínka k nakličování, myslím, že když jsou takto v obchodě označená, je to hlavně proto, že semínka k setí bývají chemicky ošetřená.