Už to ví.
Ale stejně se jí do toho tak docela nechce.
Hluboce se nadechnout, zadržet dech a na chvíli nemyslet na všechny ty strachy, které se jí honí hlavou.
Už není čas čekat.
Jediná cesta vede vpřed.
Už o tom slyšela tolikrát! Ale stejně…
Povolí pevně semknutá víčka a pak to uvidí na vlastní oči.
Její hvězda září!!!
Šiju obrazy.
Upcyklované, jako všechno.
Připomínky toho, že vše na světě se proměňuje.
Že změna je naše jediná jistota.
Že šaty, které nosíme mohou být něčím dalším, stejně jako naše životní role, postoje a ideje,
kterým věříme.
Všechno se stále mění.
Pohlédni těm proměnám přímo do očí!
Rozhlížím se ze svého středu, všechno, co mě obklopuje je hebké, jemné, teplé a hřejivé 
.
.Občas se v prostoru zablýskne drahokam.
Linie mých cest putují tam a zase zpátky, vrací se v pravidelných cyklech a trasách.
Všechno je zdánlivě stejné a předvídatelné. Ve všech směrech.
Všechno je zdánlivě stejné a předvídatelné. Ve všech směrech.
Až při bližším průzkumu zřetelně vidím, že každý centimetr mého prostoru je utkán z jedinečných pestrých vláken, které se vlastně nikdy neopakují.
A drahokamy lemují cesty v pravidelných intervalech.
Čekají na mě .
.Unikátní upcyklovaná vlněná mandala.
50 x 50 cm
Vrstvy mraků, tmavé i světlejší, jedna pluje přes druhou… a vítr je prošívá krátkými modrošedými stehy…
…až se mezi nimi vyloupne měsíc jako zářící vidoucí oko nad krajinou.
Měsíc jako
vidoucí oko
nad krajinou
„Miřte na Měsíc.
I když jej minete, skončíte mezi hvězdami.“
Les Brown
Nejjednodušší způsob, jak zútulnit prázdnou stěnu, je zatlouct hřebíček a pověsit si v pokoji měsíc .
Unikátní upcyklovaný závěs na stěnu – průměr 30cm,
staré džíny, košile, z rubu černý samet.
Ručně vyšito českými a vintage skleněnými korálky + v makramé závěsu je křišťál .
Otevřít oči
a
pohlédnout na svět
z jiného úhlu…
