Loni jsem ušila pár velikonočně zajdových pytlíků pro děti. Sklidily úspěch, ale nejčastější požadavek nesplnily. Vejde se do něj vajíčko? Nebo kindervajíčko? Zklamaně jsem odpovídala, že bohužel nee a slíbila jsem si, že napřesrok zvětším střih tak, aby tam vešlo.
Svůj závazek plním.
Pytlíček se jednoduše uzavře zavázáním uší a tady na fotce je zdokumentován s čokovejcem velikosti kindervejce (nebo velikosti normálně slepičího vajíčka). Vajíčko je uvnitř jako v bavlnce a po velikonocích si do zajdy děti mohou schovat jiné dobrůtky nebo poklady.
Ještě zbývá pár dní, takže hurá vybírat látky (v nejhorším je stihnete i koupit nebo rozstříhat nějaké vhodné, v jarním úklidu vyřazené, svršky).
CO POTŘEBUJEME K UŠITÍ:
- střih (viz níže)
- nůžky, křídu
- šicí stroj
- žehličku
- svrchní látku nejlépe bez výrazného vzoru, v „zaječí“ barvě
- vnitřní látku – třeba pestrou, vzorovanou
- bavlnku, knoflíček na oči a čenich (ale stačí i fixa na textil)
Zde si stáhněte střih v pdf: strih_zajda
Střih je včetně švových přídavků. To znamená, že si jej pouze vytisknete na A4, vystřihnete, obkreslíte na látku a podle čáry rovnou stříháte látku.
Stříháme 2x svrchní látku + 2x vnitřní látku.
Na přední díl si vyznačíme oči a čenich. Já jsem oči vyšívala bavlnkou a jako čenich jsem použila knoflíček. Vše je také možné jednoduše nakreslit fixou na textil nebo použít třeba nažehlovací kamínky.
Předkresluju si sublimační fixkou – už kreslí slabě, takže na fotce jsou jen stopy :). Tahle kouzelná fixka po čase na vzduchu vyprchá a kresba se stane neviditelnou.
Často si nanečisto na papír zkouším, jaké oči nakreslit – puntíčky, zavřená víčka, s řasami, bez řas… jak daleko od sebe je umístit, aby se mi výsledný výraz obličeje líbil.
Díly s vyšitým obličejem kompletujeme lícem k sobě – vždy 1x svrchní a 1x spodní látka. Srovnáme, sešpendlíme:
Nejprve musíme prošít horní část s uchem. Zde na fotce je vidět, odkud kam. Konce zapošijeme, konečky nití odstřihneme.
Ucho obstřihneme entlovacíma nůžkama (cikcak), aby po přetočení na líc nikde nic netáhlo a nedělaly se varhánky. Pokud nemáte cikcak nůžky, švový přídavek opatrně nastřihněte v rozestupu cca 4 mm. Uděláme to u vnitřních i vnějších oblouků.
Sešité díly obrátíme na líc, pomáhám si jídelní hůlkou nebo šikovným udělátkem na protahování tunýlků. Pečlivě srovnáme celou hranu ucha podél švu a pečlivě přežehlíme.
Tohle nejde vynechat. Opravdu nestačí ouška uhladit rukou nebo nechat sežehlení nakonec.
Cílová páska už je na dohled!!!
Obě části si rozložíme, ouško schováme dovnitř, aby se nedostalo, kam nemá a srovnáme si vše lícem k sobě. Fotka ukazuje, jak:
Všechno si sešpendlíme. Nejprve si dáme záležet, ať lícují spoje na bocích, viz zde:
Špendlíky (nebo křídou) si vyznačíme, kde zůstane otvor na přetočení. Ten bude ve dně vnitřní látky (je to vyznačeno i ve střihu).
A obšijeme dokola. Rovnostehem a poté obentlovat – začistit cikcakem :).
A obracíme na líc! Posledních pár minut investujte do pečlivého protlačení všech hran – opět třeba jídelní hůlkou nebo pletací jehlicí. A vyžehlení.
Tam, kde zůstal otvor pro převrácení si okraj sežehlím dovnitř a pak prošívám lícem krajíčkem. Můžete použít i matracový steh, ale vzhledem k tomu, že dětem je to fuk a otvor je na dně podšívky, matracový neviditelný steh si schovám pro prestižnější záležitosti.
Šev šitý lícem, s láskou a péčí, pěkně po krajíčku je totiž docela reprezentativní ;).
Všechno si pěkně uspořádáme – vnitřek dovnitř, vyrovnat, srovnat, ještě jednou přejet žehličkou.
A JE TO!
Vložte vajíčko a zavažte ouška… 🙂
A hotového zajdu vyfoťte a pošlete mi obrázky na email daniela@danielahylova.cz, jak to u vás dopadlo.
Přeju krásné a radostné šití!
Jestli vás zajímá, co dalšího se urodilo v mé domácí dílně, koukněte se na předchozí články tady nebo třeba tady.
