Nedávno jsem upravovala něco tady ve svém blogu a narazila jsem na pop-up okna se zjištěním, že vlastně vůbec nevím, co jsou vlastně zač. „Vyskakovací okna“ mi evokují nešťastníka přilepeného zvenčí na římse.
Zato ale vím, co jsou pop-up = vyskakovací = prostorová přání.
Možná, že vám výraz „pop-up“ taky nic moc neříká, ale přání anebo knížku tohohle typu jste už určitě někdy měli v ruce.
Jsou to papírová přáníčka, do kterých se vejdou neskutečné věci. S otevřením se vyskládají do sehrané 3D kompozice a při zavírání se poslušně složí zpět naplacato. Jsou efektní, zábavná a myslím si, že je stejně radostné je dostat jako vyrábět.
Pustily jsme se proto do výroby taky, a to u příležitosti dědových narozenin. A tak jsem pro vás nafotila celý nejjednodušší postup, kterým jsme došly k našemu pop up cíli s Matyldou (pro ty složitější se můžete inspirovat třeba tady).
Ruce na fotkách jsou ani ne pětileté, takže odhoďte váhání, jestli na to vaše předškolní dítko bude stačit. Bude :)!
Nejsložitější mi přišlo vysvětlit, o co vlastně jde. Co je cílem a jak bude hotové dílo vypadat.
Nakonec jsem si připadala jako blbka, protože zatímco jsem opisovala názorně princip 3D zobrazení a technické zhotovení přáníčka, Dorotka už měla v hlavě celý postup konstrukce (který teda realizovala sama ve školce během jednoho dne – nechápu, kdy to tam stihla) a Matylda zmizela v pokojíčku (což jsem pokládala za ignoraci), aby se vytasila z názornou ukázkou: „myslíš tohle, ne?“.
Tak jo. Neměla bych je podceňovat.
Co vše jsme použily:
- papíry barevné, vzorované
- kousek čtvrtky
- karton ze zadní strany bloku
- lepidlo
- washi pásky
- kousek papírové krajky
- pravítko, nůžky, tužku
Karton jsem přeměřila a přesně vprostřed jsem špičkou nůžek podle pravítka udělala rýhu, aby se dal dobře složit. Vnitřní strany přání Matylda polepila barevnými papíry (modrou a tmavě šedou) – původně mělo jít o krajinnou scenérii s modrou oblohou, která se operativně přeměnila v stůl s narozeninovým dortem a dárkem (jak se později uvidí – pod širým nebem).
Způsobů, jak vytvořit schůdek pro nainstalování předsunutého obrázku je více. Rozhodly jsme, že vlepíme schůdky z obdélníčků čtvrtky. Vystřihla jsem obdélník, složila napůl a ještě založila okraje dovnitř.
Na spodní stranu přání jsme nalepily „schůdky“ (Tohle jsem vzala do svých rukou – pečlivě jsem vyměřila, kam je umístit. Aby mechanismus dobře fungoval, musí být zachovány všechny úhly pravé.). Než byly přilepeny i na horní stranu, Matylda spodek ozdobila třpytivými páskami.
V prodlevách mezi schnutím, měřením a lepením byla spousta času na nakreslení, vybarvení a vystřihnutí dortu a dárku. Dort je s mandarinkami,kdyby to nebylo z fotek zřejmé.
Předposlední fáze sestávala s dolepení schůdku na horní stránku přání a nainstalování dortíku a dárku. Dort Matylda vylepšila krajkou, detaily jsem na její žádost dostříhala já.
Úplně nakonec na oblohu Matylda nalepila mráčky vystříhané a vytvarované z odličovacích vatových tamponů.
A voilà…
Z vnější strany jsme přání nechaly hnědě kartonové.
Dorotčin výtvor jsem viděla až úplně hotový, pomocné ruky nebylo třeba.
To si budu moci objednat k narozeninám jedno i pro sebe. Jupííí!
Baví vás, co dělám? Přečtěte si článek o tom, jak to tady vedu se třemi dětmi.
Už vás svrbí ruce a pustili byste se do nějakého dárkového projektu? S radostí vám pošlu inspiraci a můžete začít ještě dnes!