V souvislosti s pátými narozeninami naší M. jsem vám slíbila v minulém článku pár podrobností. Jsou tu.
Nejprve tady máme slavnostní menu. Tedy domácí koláč, který se dá snídat. Je to vskutku bohémská snídaně, ale čekat se svíčkami až do odpoledne, to nee.
Vůbec jsem se rozhodla, že budu k narozeninám chystat nějakou dekadentní snídani. Tentokrát volba padla na linecký koláč. M. ho miluje (většinu koláčů a buchet holky ode mne nejí, ale linecký koláč a štrůdl jsou tutovka).
Receptů je fůra, původně jsem chtěla nějaký s ovocem, ale byli jsme poctěni návštěvou přátel a nestihla jsem vyrazit do obchodu. Gůgl mi vyhledal asi milion možností, čím naplnit linecký koláč a mi padla do oka panna cotta. Suroviny byly doma, což bylo nejdůležitější.
Proslídila jsem kvůli inspiraci tyhle dva blogy.
A pak jsem udělala linecké ze špaldové mouky a třtinového cukru (takže zdravá snídaně!). Hotový korpus jsem namazala naší domácí jahůdkovou marmeládou (na fotce vypadá marmeládové zdobení na koláči jako kečup) a když jsem zjistila, jak hodně tekutá je panna cotta ve výchozím stavu (nikdy předtím jsem ji nepřipravovala), uchýlila jsem se k celonočním modlitbám hned od 22:00, kdy jsem veledílo umístila do lednice.
Byly to nervy, ale ráno bylo všechno nádherně ztuhlé, voňavé, křupavé a nekonečně sladké :). Vynikající!
Domácí dárky zastoupily tradičně dárky ušité. Vlastně takové šicí resty z předlouhého seznamu v mém notesu.
Protože je M. už velká slečna, ušila jsem jí kabelku. A k tomu ještě kapsičku na zip na schovávání pokladů. Kabelku jí dlužím už asi dva roky, úplně se stydím, že mi na šicím seznamu visela tak dlouho. Dost jsem se na ní vyřádila. Použila jsem obrázek anděla tištěný na látku a ladící bavlněná plátna. Podšívka je z mužovy košile, zase jsem tam vpašovala nějaký recyklát, jó jinak to nejde.
Kapsičku na poklady má M. v podobném ladění. Obrázek motýla pochází z milovaného trička, do kterého už nevešla. Většinu oblečků posíláme dál, ale tohle si přála rozstříhat a motýlky schovat. Ještě mám dva.
Je jednoduchá, šmrnc jí dodává ouško na karabinu. Návod jsem našla tady. Obsah kapsičky budou osobně strážit poníci na podšívce z látky s My Little Pony, aby to nebylo tak nudné :D.
Nejsem fanda velkého množství dárků, takže tyhle dva kousky byly ráno jediné dva zabalené balíčky. Nachystala jsem jí k nim malé narozeninové ranní dobrodružství.
Na stole ráno čekaly nafouknuté balónky a špulka červené nitky, podél které ještě v pyžámku pátrala po bytě, a která ji vedla z pokoje do pokoje, až na konci odhalila skrýš se zabalenými dárečky.
Den předem jsem si vzpomněla na to, jak podobné dobrodružství kdysi nachystal pro mě k narozeninám můj muž a zatím to vypadá na probouzející se narozeninovou tradici. Je to totiž docela velká zábava při chystání i hledání.
Už spřádám plány, kam všude by mohla taková trasa v našem domě a jeho okolí vést. Taky se těším, že uplatním tu miliardu darovaných špulek nití, které šicí stroj cuchá a mají podivné barvy.
Další, docela velký dárek M. dostala hned po snídani. Vyběhla na návštěvu k sousedům, kde stavěním lega a koukáním na pohádky s kamarády strávila celé dopoledne a velkou část odpoledne. A ještě další narozeninovou dávku přinesl po práci tatínek – opravdickou kytici a zbožňované lego.
Den tak byl završen vším, co takové obyčejné pětileté holčičky milují.
Zažít něco výjimečného, strávit čas s přáteli i s rodinou, jíst dobré jídlo, prožít dobrodružství, dostat něco, co tento den bude napořád připomínat a po tom všem usínat s okřídleným koněm nad hlavou.
