Už dva roky bydlíme v nádherném dvě stě let starém bytě. A náš byt se neustále mění. Ani ty dva roky po nastěhování se zařízením zdaleka neblíží vysněné podobě.
Své místo už změnila ložnice a pokojíček, můj pracovní kout se taky přestěhoval. Nábytek stěhuju tam a sem za pochodu s dětmi v zádech. Na zdech pomalu přibývají obrázky, fotky, zrcadla, police i skříňky, kytky se rozrůstají a hledají svá místa na slunci.
Jako letní a podzimní domácí prioritu jsem si ustanovila přestavět dětem pokojíček tak, aby holky měly dost prostoru na jejich vyrábění, výtvarné aktivity a Prokop jim nebral věci.
Původně jsem vymyslela paletový bunkr s matrací na „střeše“. Představovala jsem si, že si děti budou hrát uvnitř i na něm, a že nahoře bude dostatek prostoru a bezpečí před malýma nenechavýma rukama.
Nejmladší kaskadér mě ovšem přesvědčil o tom, že v bezpečí není nikdo a nic, hlavně pokud je to od metru výše.
A tak, ačkoli uvnitř bunkru vznikl kouzelný prostor, ve kterém občas i někdo přespal, došlo na demontáž a proměnu v elegantní sofa.
Roh pokojíku a rozměry palet mi umožnili vytvořit 160 x 80 cm velkou sestavu. Na zemi vedle se ubytovala ještě malá matrace z postýlky s polštáři a vznikl nám tak v pokojíčku skvělý válecí a čtecí kout.
Prozatím nedosažitelný okenní parapet pro odložení hrnku s kafem a police na gaučem, kam si můžeme odkládat všechno, co má zůstat uchráněno před Prokopem (jako čtení, rozdělané malé Lego, mlsání atd.), jsou praktické doplnění prostoru.
Dva polštáře s kravím vzorem jsme holkám slíbila už na dovolené, když jsme podobné potkali na gaučíku v hipsterské kavárně v polském Gdaňsku. Ušít je trvalo jenom chvilku, látku jsem měla schovanou už docela dlouho
A Prokoušek po tom dopoledním stěhování tááák tvrdě spal :).
Vleže z nového gauče jsem vyhodnotila, že místo našeho velikého pokojíku nakonec máme docela solidní garsonku. Dětskou kuchyňkou to začíná, pokračuje přes ložnici se dvěma postelemi, ateliérem spojeným se školní třídou a končí hned vedle dětského hracího koutku a knihovny naším novým obývacím a válecím koutem.
Více fotek vám klidně přidám, hned jak se mi podaří uklidit tak, aby bylo poznat, co je na obrázku.
Stěhujete taky pořád tam a sem?
Popadne vás občas náhlá touha vyrobit něco teď hned a jdete to rovnou zrealizovat?
A co vám chybí ve vašich pokojích (kromě pořádku 😀 )?
Ahojky Dani, vcera v noci jsem nemohla spát a tak jsem od pul treti ráno do pul sedme preskladavala detsky pokojik… chybi mi takovy ten posledni impuls sednout k sicimu stroji, ktery mam a zkusit taky ušít aspon polstarek… a co se pořádku týče, jak obycejne nesnasim ty nechutné moudra mé matky, tak jedno uznávám: úklid je jen primitivní způsob trávení volného času… 😀 zdravim, mejte se hezky a rádi dojedeme na jaře na prochajdu 😉