Jsem krutomatka.
Letos jsem se rozhodla, že v adventním kalendáři nebude ani jedna sladkost. Ani jedna dobrůtka, čokoládka, ňaminko, mlsítko.
Čeká nás advent sladký přesladký a mlsání na všech frontách – od babiček, ve školce a ve škole a na všech těch speciálních událostech a návštěvách a od všech těch sousedů, Mikulů a jiných dobrodinců…
Nicméně na adventní kalendář se vždycky holky těší. I já. Na jejich cupitání potmě pro balíčky, na svítící oči, na počítání a těšení z čekání na Štědrý den…
Letos tedy úplně nově:
Na zdi nad gaučem v pokojíčku krásný nový kapsář s 24 kapsičkami. Je to vlastně půlka sukně ze sekáče a dva kousky hrubého plátna z babiččiny skříně. A půl dne šití s bolavou rukou.
Přes rok ho jistě zaměstnáme nějakým civilním obsahem. A teď v čase už téměř svátečním je olepen kulatými samolepícími štítky s čísly a plněn (postupně, protože nestíhám).
Do kapsiček holkám chystám ozdoby na stromeček nebo na větev, která je zavěšena nad kapsářem.
Některé ozdůbky si mohou rovnou pověsit, jiné si musí nejdříve vyrobit. A to je baví ze všeho nejvíce.
A myslím, že absencí čokoládky po ránu vůbec netrpí. Na bezcukrový kalendář přistoupily zcela samozřejmě (taky už mě znají a ví, že s omluvou, že mé svědomí mi to nedovolí, jim doma zastavuji přísun cukru, abych jim ho mohla zase trochu popustit někdy jindy někde jinde).
Větev už se plní a mi se plní složka s fotkami, protože plánuju ukázat vám něco z našeho repertoáru vánočních dekorací.
Jako závdavek dneska andělíčka 🙂
A dobrou noc!