Jednoduchý návod nejen pro švadlenky
Miluju látky, jejich barvy, vzory, textury a míchání toho všeho dohromady. Myslím, že na mém šití je to docela vidět. A taky myslím, že na to mám docela talent. Nicméně co ráda nemám, je zoufalé přehrabování v hromádkách látek a hledání. Takové to neurčité a nesystematické pátrání po tom pravém, když vlastně nevím, co chci.
Fascinují mě orientální vzory protkávané zlatem i obyčejné české kanafasy tkané ze dvou odstínů. Dlouhé roky jsem v obou případech (a stovkách dalších) často tápala, jak materiály kombinovat s jinými (většinou rovnou s několika dalšími) tak, aby se barvy a vzory navzájem netloukly a působily na pohled dobře.
Snažila jsem se dokonce nastudovat systematicky něco o barvách, jejich působení na člověka a o tom, jak s nimi zacházet, ovšem je to tolik informací, že jsem se vrátila ke svému původnímu a jedinému systému líbí-nelíbí. Teorie barev je totiž něco, co vůbec nejsem schopna pojmout. A o teorii vzorů jsem nikdy ani nezavadila.
Ale před lety jsem narazila na úžasný jednoduchý návod, který jsem se naučila aplikovat na výběr látek při šití.
Používám ho několik let, vyhodnocuji podle něj látky úplně automaticky a musím říct, že mě nikdy nezklamal. Mnohokrát mě zklamaly zásoby v té mé skříni, ale tenhle klíč nikdy.
Je z jednoho anglicky psaného článku pro designéry interiérů. Nesnažím se ho ukrást, ale nabídnout k inspiraci, takže přikládám odkaz, kde si můžete celý článek si přečíst v angličtině.
Je to prosté. Abyste dosáhli souladu ve vzorech a barvách, stačí ctít dvě zásady.
ZÁSADA PRVNÍ: potřebujeme si vysvětlit, že všechny vzory můžeme rozdělit na dvě velké skupiny: organické a geometrické. Ve výběru se pak střídají.
Organické vzory jsou inspirovány přírodou. Mohou to být florální/květinové vzory, s názornými přírodními tvary i abstraktní motivy. Bývají oblé, cítíme z nich pohyb. Vodítkem k určení je, že není úplně snadné poznat, kde vzor končí, kde začíná a jak se opakuje.
Geometrické vzory mají určitý opakující se vzorek, vyznačují se kontrastem, ostrostí. Za nejjednodušší geometrické vzory můžeme pokládat proužky nebo puntíky.
U některých vzorů je sporné, zda jsou spíše organické nebo spíše geometrické, protože jsou vlastně obojí. Pak si vybírám, jak se mi to více hodí (moc se s tím nepářu a určím si, že je spíše takový nebo makový, i když někdo druhý to může vidět jinak).
Začínáme výběrem prvního vzoru. Většinou vím dobře, jakou konkrétní látku chci použít a od toho se odpíchnu. Pokud je první vzor organický, druhý vybíráme mezi geometrickými. A naopak.
ZÁSADA DRUHÁ: při výběru druhé (další) látky hledám mezi barvami té, kterou už mám někde na předchozí látce.
Asi to bude chtít názorný příklad:
Jako první si vyberu tmavě modrou květovanou látku (tedy organický vzor).
Vytáhnu si z ní jeden z odstínů (chci modrou) a hledám druhou látku, už vím, že s geometrickým vzorkem. Modrou geometrickou. Třeba něco takového:
Třetí hledám znovu s organickým vzorem, vytahuju si růžovou barvu a vybírám třeba takovou látku:
Výsledek si seskládám k sobě. Myslím, že ladí 🙂
Střídá se tedy vždy organický vzor s geometrickým a každá další látka má barvu (nebo barvy) obsažené v předchozím vzoru.
A zkusíme to znovu:
florální modro-béžová + geometrická modrá (s bílou) + florální bílá (s modrou)
A ještě jednou 🙂
geometrická tmavě zelená + florální se zelenou a červenou + geometrická červená
geometrická zelená s minikousíčky žluté + florální taky se žlutou + geometrická růžová (tu jsme našla mezi sovami)
A tady to už vidíte a umíte vysvětlit i sami, že jo?
Tohle je v podstatě celé kouzlo, kterým kombinuji látky.
Více než tři vzory málokdy používám, zato často všechny vzorované často doplní nějaká jednobarevná. Buď kontrastní anebo naopak tón v tónu.
Můžeme experimentovat taky s velikostí vzorů. Oku libé je střídat větší motivy s drobnějším vzorkem.
Naprosto univerzální materiál (a upcyklovaný!), který máme všichni tisíckrát odzkoušený sami na sobě je džínovina. Ladí skoro se vším. Je navíc mimořádně dostupná, nějaké rifle k rozstříhání se najdou téměř všude.
Samozřejmě, že nakonec je velmi prozíravé položit si všechny vybrané látky k sobě na stole (nebo už v obchodě), položit si k nim i všechny zipy, gumičky, knoflíčky, popruhy a další součásti, které budou na výrobku pospolu a prohlédnout si to v reálu (optimálně na denním světle, což se mi při mém nočním šití povede jen někdy). Myslím, že i netrénované oko dovede posoudit, zda všechno ladí nebo ne.
A nakonec ještě nejdůležitější zásada. A tou je, že absolutně neplatí vůbec žádné pravidlo. Rozhodně ne na něco tak ošemetného, jako ladění barev a vzorů. Klidně se rozhodněte porušit všechna pravidla a použijte tři puntíkaté látky v kontrastních barvách nebo cokoli jiného.
Je to krásná hra. Tak si hrajte. Jako já :).
A napište mi na daniela@danielahylova.cz, jak se vám to podle návodu míchá. Anebo jestli používáte nějakou jinou metodu.
Barvám a vzorům 3x zdar!
Poznámka: fotky vzorovaných látek, které jsem použila v textu, jsou stáhnuté z eshopu dumlatek.cz. V eshopu je skvělá funkce – mixér. Každou vybranou látku můžete vložit do mixéru a pak si je zobrazit všechny naráz vedle sebe. Podobným způsobem používám pinterest, kde si založím tajnou složku (tajnou, aby mi tam nekoukali všichni, jen já) a do ní si ukládám fotky vzorů, které se mi líbí. Všechno pak vidím v jednom okně a dovedu lépe posoudit, jestli je to ono. Hodí se mi to na větší projekty, celé sady výrobků nebo když potřebuji dolaďovat šité věci třeba do interiéru a podobně.