O tom, jak se mění oči, kterými koukáme

O tom, jak se mění oči, kterými koukáme

Óooo, facebook – výstřižky, útržky, kousíčky bez kontextů. Znáte to.

Druzí vypadají tak senzačně – usměvavé matky, supervýkonní otcové, šťasné a klidné děti, naklizené interiéry, dokonalé výrobky vyrobené vlastníma rukama, vždycky povedené koláče a pečínky, idylické dovolené…

Někdy mám pocit, že můj den se skládá jen z miliardy pííííp – nehezkých chvilek, abych tak slušně řekla. Uválené legíny s dírou, mastné vlasy a věčně mrčící a řvoucí děti. Venku zima a hnusně, bordel v kuchyni, nestíhačky, lítání tam a sem, permanentní frustrace, hádky, konflikty, zapomenuté prádlo v pračce a večer vytuhnu s dětmi a poslintám si polštář.

Koukám na ten FB, který tolik zkresluje realitu našeho soukromí a vnímání normality.

Každý sdílí jen malinký útržek svého života a vesměs si dáváme velice záležet, aby ten malinký útržek byl co nejreprezentativnější.

A přes tenhle stejný pokřivený FB ke mě přišla černobílá výzva – sdílej každý den, sedm dní po sobě, černobílý snímek z všedního života.

Úžasný efekt. Najednou jsem si začala všímat, jak hezké všední věci jsou součástí každého mého dne.

A vážně KAŽDÉHO.

Bez výjimky. A kolik jich je každý den!

Mění se oči, kterými koukám.

Najednou bych vyfotila takových momentek sto denně.

Dny jsou stejné, zase sedím doma ve vytahaných legínách a rozcuchanými mastnými vlasy. Na svou vlastní zeď v mé hlavě si najednou ukládám úplně nové posty z všedního dne.

Děkuju za připomenutí, že si můžu si vybrat, co si uložím.

Fotek jsem nafotila mnohem více než sedm, ukládám je sem, pro inspiraci vám a sobě, kdybych náhodou zapomněla.

Jdu vyvenčit psa.

 

V pokojíčku je ticho!!!!

 

Padlý jednorožec na kuchyňské podlaze.

 

Prokop ubil konvičce hubičku, tak jsem ji osázela.

 

Ráno zase se psem.

 

A ráno zase se psem.

 

Já budu jaro a ty zima.

 

Když jsem jí tu sukni ušila, měla ji až na zem :O.

 

Jinan u školy shazuje listí.
Ráno po náročné noci doháníme spánek.

 

Letím do školky na poslední chvíli.

 

Dneska tu nejsou žádné kachny?!

 

Zapadá slunce, mažem domů do tepla.
Nikdy nedostavím celý okruh :D.

 

A zase jdeme se psem.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.